|
|
Režijní tvorba Jana Mikuláška
Zicháčková, Magda ; HRDINOVÁ, Radmila (vedoucí práce) ; TICHÝ, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce "Režijní tvorba Jana Mikuláška" se zabývá jedním z nejvýraznějších současných českých divadelních režisérů. Autorka se snaží přiblížit osobnost a tvorbu Jana Mikuláška prostřednictvím analyzování jeho režijních postupů u konkrétních inscenací, které měla možnost vidět. Navazuje na svou bakalářskou práci nazvanou "Spolupráce režie a scénografie: J. Mikuláška a M. Cpina", kde analyzovala Mikuláškovy režijní postupy především v inscenaci Heda Gablerová. Výčet Mikuláškových inscenací je bohatý, proto si pro své analyzování zvolila konkrétní úsek z jeho tvorby, který mj. porovnává s tvorbou předchozí. Podrobně se věnuje inscenacím Europeana, Nenápadný půvab buržoazie, Šedá sedmdesátá aneb Husákovo ticho a především pak inscenaci Hodní chlapci, na které se autorka dramaturgicky podílela.
|
|
|
Karel Dostál mezi filmem a divadlem
Burianová, Zuzana ; SÍLOVÁ, Zuzana (vedoucí práce) ; CÍSAŘ, Jan (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o životě a tvorbě Karla Dostala. První kapitola po-skytuje biografické údaje a snaží se o základní mapování jeho osobnosti. Následující kapitoly se věnují jeho tvůrčí činnosti v divadle i ve filmu. Práce je rozdělena podle profesních oborů ? Karel Dostal jako herec a Karel Dostal jako režisér. Zaměřuje se především na působení v Národním divadle, kde Karel Dostal strávil nejdelší část své kariéry. Popisuje několik inscenací, které režíroval. Vybrané inscenace jsou roz-děleny do několika tvůrčích období, které se navzájem liší výraznou změnou režijního rukopisu. Většina inscenací je podložena jak obrazovým materiálem, tak dobovou kritikou. Další částí je rozbor několika jeho rolí v divadle i ve filmu. Tyto popisy herec-kého výkonu mají sloužit k vyvrácení vědomosti o Karlu Dostalovi jako herci malých a bezvýznamných rolí. Zároveň tato diplomová práce poukazuje na celou šíři nezpra-covaného materiálu o určující osobnosti českého divadla.
|
|
|
Činohra Davida Radoka
Horčicová, Zdeňka ; HRDINOVÁ, Radmila (vedoucí práce) ; BOKOVÁ, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá činoherními inscenacemi režiséra Davida Radoka na českých scénách. Konkrétně se jedná o inscenace Odcházení v divadle Archa, Jak se vám líbí před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově se souborem Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a Troilus a Kressida v Národním divadle v Praze. Práce nahlíží na tvorbu režiséra a popisuje ji ze čtyř různých aspektů, z nichž každému je věnována jedna kapitola. Jsou jimi práce s textem, scénografie, zvuk a hudba a herectví. Na základě těchto kritérií se práce pokouší charakterizovat režisérův rukopis, přístup k jednotlivým složkám divadelního díla a zařadit jeho tvorbu do kontextu českého činoherního divadla.
|
|
|
Práce v tvůrčím týmu versus práce s reži séry solitéry
Venclová, Tereza ; MATÁSEK, Petr (vedoucí práce) ; ŽIŽKA, Tomáš (oponent)
V této diplomové práci se budu zabývat svou rolí scénografky v konkrétním tvůrčím týmu, jehož členy jsou: Jakub Vašíček ? režisér a autor, Tomáš Jarkovský ? dramaturg a autor, Tereza Venclová ? scénografka, Kamil Bělohlávek ? scénograf, Ondřej Müller ? hudební skladatel. Na jednotlivých příkladech realizací inscenací budu porovnávat způsob práce v týmu se spoluprací s režiséry, které v této práci nazývám ?solitéry?, jsou jimi: Dodo Gombár, Jiří Jelínek, Janek Jirků, Ondřej Pavelka, Ivan Rajmont, Martin Tichý.
Z vlastní zkušenosti budu zkoumat aspekty určující kvalitu spolupráce se solitéry a týmem, dále výhody a nevýhody práce v kolektivu.
Nejsem teoretička, za těžiště své práce považuji tvorbu. Mým cílem proto není vypracovat vyčerpávající studii zabývající se obecnými zákonitostmi, nýbrž podat zprávu o tom, kterak se mé uvažování o vlastní tvorbě vyvíjelo během studia a kam jsem v tomto vývoji dospěla. Věřím, že právě takovou reflexi mohu při své další tvorbě zúročit nejlépe.
|
|
|
Odraz osobnosti a života Ingmara Bergman a v jeho vybraných dílech mezi snem a realitou
Krsová, Lenka ; VINAŘ, Josef (vedoucí práce) ; SÍLOVÁ, Zuzana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na hlavní inspirační zdroje švédského režiséra Ingmara Bergmana, které pramení z jeho osobního života, a na způsob, jakým se odrážejí v jeho divadelní a filmové tvorbě.
Při bližším zkoumání filmů jsem zjistila, že v nich lze najít silné opakující se autobiografické prvky. Zajímalo mne, zda pro ně můžeme najít společný výchozí bod v jeho osobním životě. Po důkladném zkoumání především literárních pramenů jsem zjistila, že zásadní pro konstituování režisérovy osobnosti bylo jeho dětství, výchova a komplikované rodinné zázemí. Z něj také pramenily sny, představy a jeho "démoni", kteří jsou v této práci kolektivně představeni jako důležité inspirační zdroje a prostředky, skrz které by se mělo na Bergmanovu tvorbu komplexněji nahlížet.
Důraz je také kladen na osobu Augusta Strindberga v Bergmanově životě a jeho Hru snů, která spojuje život a filmovou i divadelní tvorbu švédského režiséra. Tato práce se snaží postihnout, jak se vliv Strindberga na Bergmana projevil v jeho vybraných filmech a divadelní kariéře, která je podrobněji rozvedena. Společné motivy a témata snů, představ a "démonů" obou tvůrců a velký vliv Hry snů na Bergmanovu tvorbu jsou doloženy na jeho dvou bilančních filmech Lesní jahody a Po zkoušce.
Vytyčené téma není možné v rozsahu této práce uchopit v celé jeho šíři, proto tato práce poskytuje pouze odrazový můstek pro další hlubší zkoumání. Konkrétně divadelní působení Ingmara Bergmana by si vzhledem k jeho celosvětovému významu zasloužilo podrobněji zmapovat.
|
|
|
Determinanty herecké práce? relaxace a reflexe
Frösslová, Markéta ; KORČÁK, Jakub (vedoucí práce) ; HLAVÁČOVÁ, Jana (oponent)
Práce pojednává o determinujících faktorech herecké práce, se kterými jsem se setkala během studia na DAMU i mimo ni. Především se zde věnuji osobě režiséra jako jednomu z klíčových činitelů, který působí na hercův vývoj a obzvlášť se zabývám komunikačním determinantem ovlivňujícím spolupráci mezi hercem a režisérem. Nechybí ani potřebná sebereflexe.
|
|
|
Česká divadelní postmoderna a tvorba Jiř ího Havelky fenomenologická redukce fenoménu Havelka
Kubák, Ivo Kristián ; MAKONJ, Karel (vedoucí práce) ; CÍSAŘ, Jan (oponent)
Práce se v první části soustředí na postihnutí současné generace režisérů, kteří do svých oficiálních tvůrčích období vstoupili až po roce 1989. Nachází mezi nimi tři základní linie inscenačních postupů a v druhé části se soustředí se na pětici režisérů této generace, jež v současnosti vyučuje na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU: Petra Tejnorová, Jiří Adámek, Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský a Jiří Havelka. Posledně jmenovanému se pak věnuje podrobně a ve třetí části této práce se na základě dostupných reflexí jeho dosavadní tvorby snaží zjistit, jak je tato tvorba přijímána kritikou i veřejností. V příloze je pak uvedena kompletní inscenografie Jiřího Havelky.
|
host ::
RSS.